Taiwan for UN na Blog.cz

Co je IN?? Podporovejte Tchaj-wan do OSN

Lze odpustit pekaři, který ani na čtrnáctý pokus neupeče dort, protože pokaždé zpacká recept. Člověka hledajícího práci lze zase považovat za beznadějný případ, pokud jej potencionální zaměstnavatel čtrnáctkrát odmítne a on přesto nepřepracuje svoje resumé.

Tchaj-wan se čtrnáctkrát neúspěšně pokoušel o vstup do OSN. Žádat i nadále o členství v OSN pod oficiálním názvem země - Čínská republika - vede "do slepé uličky," řekl 5. září tchajwanský prezident Chen Shui-bian. Rozhodnutí Tchaj-wanu spustit další kampaň za členství v OSN pod označením "Tchaj-wan" namísto "Čínská republika" Peking podle očekávání odsoudil.

Mnohem překvapivější byl nesouhlas Washingtonu s plánovaným tchajwanským referendem na toto téma. Thomas Christensen, náměstek amerického ministra zahraničí pro záležitosti východní Asie a Tichomoří, označil návrh tchajwanského referenda o vstupu do OSN za "zbytečně provokativní" a "ne v souladu se zájmy Tchaj-wanců a Spojených států".

Nikdo netvrdí, že se uspořádáním referenda šance Tchaj-wanu na získaní členství v OSN v krátkém čase výrazně zlepší. "I když referendum projde, bude to pouze potvrzení velkého odhodlání obyvatel Tchaj-wanu, kteří chtějí, aby je bylo slyšet. Musíme se proto znovu ucházet o vstup do OSN. Nevíme, jestli OSN přijme naši žádost, stejně jako nevíme, jestli ji Rada bezpečnosti schválí nebo Valné shromáždění podpoří," řekl Chen 14. září v rozhovoru pro Wall StreetJournal Asia.

Postoj tchajwanských obyvatel, pokud jde o členství v OSN, je jasný a nepochybný. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že si více než tři čtvrtiny obyvatel ostrova přejí členství v OSN. V neděli 15. září tisíce Tchaj-wanců vyšly do ulic, aby manifestovaly na podporu plánovaného referenda - ať už to byla manifestace organizovaná vládnoucí DPP nebo opoziční KMT.

Skutečnost, že dvě hlavní politické strany ostrova - stojící běžně v opozici - navrhují referendum o vstupu do OSN, naznačuje, jaký význam má kampaň propagující vsup do OSN pro obyvatele Tchaj-wanu. Současně je zřejmé, že tchajwanská společnost je otevřená i jiným možnostem, než je žádost pod oficiálním názvem "Čínská republika".

Samozřejmě to, co je v jedné společnosti vnímáno jako hlavní proud, může být jinde chápáno jako proud radikální. Christensen vyjádřením o tom, že bezpečnost Tchaj-wanu bude obětována bez ohlednu na umírněnost Tchaj-wanu, přehlíží, jak mírný a realistický je názor hlavního proudu tchajwanské společnosti. Jak řekl tchajwanský prezident v rozhovoru pro americké noviny, na Tchaj-wanu padly návrhy na referenda týkající se témat, které by pravděpodobně mnohem víc rozzuřily čínské vedení. Například referendum o vyhlášení nezávislosti či změně oficiálního názvu země.

"To vše by bylo možné uskutečnit," řekl Chen. "Ale my jsme se rozhodli, nedělat to, protože bereme vážně zájmy Spojených států, neboť jsou v souladu se zájmy Tchaj-wanu. Takže nechceme, aby došlo k nedorozumění."

Christensen prohlásil, že referendum by mohlo "posílit Peking…..a zaplašit potencionální spřátelené země, které by mohly pomoct Tchaj-wanu." Přesto Japonsko, které se může obávat Číny mnohem víc než Spojené státy, proti referendu neprotestovalo. Americká nevládní organizace Freedom House označila nedávný tlak Spojených států na Taipei ohledně zrušení plánu na referendum "v rozporu s americkou podporou demokracie a svobody".

Pozorovatelé poukázali na to, že odpor USA vůči používání jména "Tchaj-wan", pod kterým je ostrov běžně znám ve světě, je překvapující, když uvážíme, že americká de facto ambasáda v Taipeji má oficiální název "American Institute in Taiwan". Navíc zákon, který upravuje vztahy mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy, se jmenuje "Taiwan Relation Act".

Spojené státy, jako demokratická země, by měly chápat, že vedení Tchaj-wanu jednoduše nemůže jednat bez ohledu na názor veřejnosti, alespoň ne v dlouhodobém horizontu. Nutit Tchaj-wan, aby se vzdal referenda, může Spojeným státům připsat několik kladných bodů při budoucích jednáních s Pekingem, nicméně Tchaj-wanu to při prosazování legitimního nároku na zastoupení v OSN nijak nepomůže. Navrhované referendum upozorní svět na to, že Čínská lidová republika, která Tchaj-wanu nikdy nevládla, nemá právo reprezentovat ostrov ani jeho obyvatele v Organizaci spojených národů.

Bez ohledu na referendum Tchaj-wanci pokládají svoji zemi za svobodnou a demokratickou, jejíž svrchovanost nezávisí na politice nebo prohlášeních představitelů cizí vlády. Vyčlenění z OSN a z dalších mezinárodních organizací vnímají obyvatelé ostrova jako nespravedlivé a jsou velmi rozčarováni snahou Pekingu o vytlačení Tchaj-wanu z mezinárodní scény. Současně si uvědomují, že konání referenda týkajícího se zahraniční politiky Tchaj-wanu patří mezi jejich práva.

Originální text http://taiwanjournal.nat.gov.tw/ct.asp?xItem=24717

Desítky tisíc lidí vyšly v sobotu 15. září do ulic Kaohsiungu a Taichung, aby podpořily žádost Tchaj-wanu o vstup do OSN.

Vládnoucí Demokratická pokroková strana (DPP) propaguje referendum, ve kterém by občané rozhodli o tom, jestli se má ostrov ucházet o křeslo v OSN pod názvem "Tchaj-wan".

Stoupenci DPP zaplavili ulice jihotchajwanské metropole Kaohsiungua pochodovali po zhruba čtyřkilometrové trase v centru města. Manifestace se zúčastnili také prezident Chen Shui-bian, viceprezidentka Annette Lu, prezidentský kandidát DPP Frank Hsieh a premiér Su Tseng-chang.

Účastníci pochodu nesli transparenty s anglickými a čínskými slogany jako "UN for Taiwan", UNlimited Taiwan", "Taiwan My Country" apod. Manifestace vyvrcholila pochodem skrz obrovskou bránu s nápisem "OSN", která měla symbolizovat úspěšný vstup do mezinárodní organizace.

Prezident Chen vyzýval k podpoře referenda DPP už během cesty do Kaohsiungu. "Pokud se domníváte, že Tchaj-wan je nezávislým státem a ne součástí Číny, podpořte prosím referendum, které navrhuje DPP. Pokud si myslíte, že Tchaj-wan je součástí Číny nebo ČLR, nebo věříte, že je jenom 'jedna Čína' a Tchaj-wan by se měl sjednotit s Čínou, hlasujte pro referendum navrhované KMT," řekl Chen.

Opozice vedenáKuomintangem (KMT) organizovala souběžně asi stotisícový pochod ve městě Taichung na podporu vlastního referenda, ve kterém by voliči rozhodli, jestli se má ostrov ucházet o členství v OSN pod názvem "Čínská republika" nebo pod jiným "praktickým" označením.

Tchaj-wan ztratil křeslo v OSN ve prospěch ČLR v roce 1971. Zhruba 15 z celkového počtu 24 diplomatických spojenců Tchaj-wanu předložilo Valnému shromáždění žádost Tchaj-wanu o členství v OSN. O osudu žádosti by se mělo rozhodnout na výročním zasedání OSN, které začíná 18. září.

Peking referendum navrhované DPP ostře odsoudil a současně obvinil prezidenta Chena ze separatismu.

Spojené státy návrh na referendum rovněž kritizovaly, zejména kvůli zvyšování napětí v regionu.

Americká organizace pro lidská práva Freedom Housekritizovala tlak vlády Spojených států na Tchaj-wan, aby se vzdal plánu na pořádání referenda týkajícího se členství ostrova v OSN.

Podle Freedom House je postup americké vlády v rozporu s prosazováním demokracie ve světě.

Výkonná ředitelka Freedom House Jennifer Windsor prohlásila, že odsouzením plánovaného tchajwanského referenda vzkazuje Bushova administrativa světu, že "šíření demokracie a svobody není prioritou, pokud se při tom narazí na mocný a rozlohou velký stát".

Peking totiž vnímá možné referendum jako přímé ohrožení svých pozic v otázce Tchaj-wanu, který pokládá za součást Číny.

Washington, který podporuje politiku "jedné Číny", ale současně je vázán slibem pomoci při obraně Tchaj-wanu, nechce být vtažen do případného konfliktu mezi demokratickým Tchaj-wanem a Čínou.

Tchaj-wan se už 15 let neúspěšně uchází o členství v OSN. Navrhované referendum by se mělo uskutečnit v březnu příštího roku současně s volbou nového tchajwanského prezidenta. V referendu by se měli voliči rozhodnout, jestli podpoří žádost Tchaj-wanu o členství v OSN pod názvem "Tchaj-wan" namísto označení "Čínská republika". Pod tímto názvem byl Tchaj-wan zastoupen v OSN do roku 1971, kdy členské křeslo získal Peking.

Označení "Tchaj-wan" je vnímáno jako provokace, protože popírá politiku "jedné Číny", kterou Peking prosazuje a Washington uznává.

Vzhledem k tomu, že členství Tchaj-wanu v OSN musí schválit Rada bezpečnosti, kde má Čína právo veta, je jakýkoliv název symbolický.

Originální text http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=70&release=550

Úřad OSN pro právní otázky (OLA) oficiální žádost Tchaj-wanu o zastoupení v OSN odmítl. OLA své rozhodnutí zakládá na rezoluci OSN 2758, podle které Spojené národy podporují politiku "jedné Číny". Vedení Tchaj-wanu považuje tento postup za nepřijatelný. Žádost by měla být projednána na půdě Valného shromáždění OSN a Rady bezpečnosti.

Tchajwanskýprezident Chen Shui-bian reagoval na zamítnutí odesláním dalšího oficiálního dopisu generálnímu tajemníkovi OSN a předsedovi Rady bezpečnosti, ve kterém žádá o opětovné zvážení žádosti Tchaj-wanu o členství ostrova v OSN. Podle prezidenta Chena nedává rezoluce 2758 Číně právo reprezentovat 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu a současně se v rezoluci nikde neuvádí, že Tchaj-wan je součástí Číny. Rozhodování o zastoupení země v OSN není v pravomoci Sekretariátu OSN, tyto otázky může řešit pouze Rada bezpečnosti a Valné shromáždění.

Češi řekájí....Ano,....Podpíráme Tchaj-wan

Čína, zastoupená vládou Čínské republiky (ROC), byla jedním z pěti zakládajících členů OSN. Do řad OSN vstoupila jako její původní člen dne 24. října 1945. Výsledkem občanské války, která v Číně probíhala, vláda ROC ovládaná Kuomintangem uprchla v roce 1949 z pevniny na Tchaj-wan. Komunistická vláda vyhlásila 1. října 1949 Čínskou lidovou republiku a následně ovládla většinu území Číny. Představitelé vlády ROC nadále zastupovali Čínu v OSN, a to i přesto, že území Tchaj-wanu (a dalších ostrovů, které nespadají do provincie Tchaj-wan) bylo mnohem menší než území, nad kterým vykonávala jurisdikci pevninská Čína. Dne 25. října 1971 byla schválena rezoluce Valného shromáždění OSN 2758, která odebrala ROC statut legitimního zástupce Číny a jako jedinou legitimní vládu Číny uznala vládu ČLR. Tím došlo k tomu, že ROC byla z řad OSN vyloučena a křeslo Číny v OSN (včetně jejího postu stálého člena Rady bezpečnosti) převzala vláda ČLR.

Od devadesátých let 20. století dochází k tomu, že opětovné žádosti ROC (Tchaj-wanu) o zastoupení v OSN jsou zamítány, primárně vzhledem k protestům ČLR, která má v rámci Rady bezpečnosti právo veta. ROC (Tchaj-wan) podává, střídavě pod jmény "Čínská republika na Tchaj-wanu", "Čínská republika (Tchaj-wan)" nebo jenom "Tchaj-wan" (název navrhla současná vláda Demokratické pokrokové strany), písemné žádosti o členství v OSN. Žádosti předkládá pouze v roli zástupce obyvatel Tchaj-wanu a nikoli pevninské Číny. OSN nicméně žádost Tchaj-wanu o členství pod tlakem ČLR pokaždé zamítla s odvoláním na rezoluci 2758, podle které bylo křeslo Číny v roce 1971 odebráno ROC ve prospěch ČLR. Rezoluce však neobjasňuje otázku zastoupení Tchaj-wanu.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun jen nedávno sklidil kritiku za to, že vrátil poslední žádost tchajwanského prezidenta Chen Shui-biana o plné členství v OSN bez toho, aby dokument postoupil Radě bezpečnosti a Valnému shromáždění, což je v rozporu se standardním postupem.

Tchaj-wan nepřestává apelovat na mezinárodní společenství, aby uznalo právo 23 milionů obyvatel ostrova na účast v OSN a v přidružených organizacích. V současné době 23 členských států OSN a Svatá stolice (Vatikán) udržují s Tchaj-wanem oficiální diplomatické vztahy.

Informační kancelař Tchaj-wanu

Charta OSN zaručuje všem státům právo na členství. Proč tedy OSN vyčleňuje Tchaj-wan, národ, který splňuje všechna kritéria státní suverenity vymezená v Montevidejské úmluvě z roku 1933 a je lidnatější než 80 procent členských zemí OSN?

Základním cílem OSN je podpora svobody a demokracie. Proč se tedy OSN obrací zády k Tchaj-wanu, zemi, která je podle výroční zprávy organizace Freedom Houseza rok 2006 nejsvobodnější asijskou zemí?

Dalším ze základních cílů OSN je podpora ekonomického a sociálního rozvoje a odstranění chudoby a nemocí. Proč tedy orgány OSN odmítají značné finanční, materiální i lidské zdroje, které nabízí Tchaj-wan, vyspělá země patřící mezi dvacet nejrozvinutějších států světa vzhledem k hodnotám HDP, objemu obchodu a zahraničních investic?

OSN je rovněž ochráncem lidských práv. Všeobecná deklarace lidských práv uvádí: "Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací…žádný rozdíl nebude činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší." Proč tedy orgány OSN ignorují práva 23 milionů obyvatel Tchaj-wanu?

A co je nejdůležitější, OSN vznikla, aby zabránila válkám a udržovala mír. Proč tedy OSN odmítá slyšet výzvy Tchaj-wanu k dialogu a prosby o pomoc, když Tchajwanská úžina je obecně považována za jednu z oblastí, kde hrozí nejvážnější konflikt ve světě?

Na výše položené otázky existuje stejná odpověď: Vlády jednotlivých zemí a představitelé mezinárodních organizací se podvolují tlaku vedení Čínské lidové republiky s její rostoucí ekonomikou a vojenskou silou. Peking prohlašuje, že Tchaj-wan je jednou z provincií ČLR a nesmí tedy získat členství v organizacích, které vyžadují státní suverenitu. Přestože jen relativně malý počet zemí se výslovně přiklání k tomuto tvrzení, většina se zjevně neodvažuje to otevřeně popírat ze strachu před ekonomickou či jinou odvetou. Obavy z podráždění Pekingu převažují také v úředním aparátu OSN.

Tchajwanský prezident Chen Shui-bian předložil 19. července žádost o členství generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi. Prezident Chen tak znovu potvrdil odhodlání tchajwanského lidu zaujmout právoplatné místo v OSN a hrát odpovědnou roli při dosahování vznešených cílů, které si organizace stanovila. Sekretariát OSN žádost vrátil, údajně z důvodu "politiky jedné Číny", kterou OSN podporuje a která je zakotvena v rezoluci 2758 Valného shromáždění OSN.

Tento postup svědčí o pohrdání Chartou OSN, jakož i procedurálními předpisy OSN, podle kterých generální tajemník automaticky postupuje žádosti o členství Radě bezpečnosti a nakonec Valnému shromáždění. Sekretariát si tak přivlastnil poradní a rozhodovací práva členských států.

Postup sekretariátu je znepokojující také z toho důvodu, že velmi nesprávně interpretuje povahu tchajwanské žádosti, jakož i význam rezoluce 2758. Žádost v žádném případě neupírá vedení Čínské lidové republiky právo reprezentovat Čínu. Současně z rezoluce 2758 nevyplývá, že by Tchaj-wan byl součástí Číny.

Chceme zdůraznit, že Tchaj-wan nesoupeří o právo řídit Čínu. Z tohoto a výše uvedených důvodů žádáme OSN, aby nám udělila členství pro Tchaj-wan. Vycházíme z precedenčních případů, kdy se pro členství v OSN a v dalších mezinárodních organizacích používají jiné názvy, než je název určený ústavou dané země.

S přihlédnutím k výše zmíněným okolnostem prezident Chen předal generálnímu tajemníkovi OSN druhý dopis, ve kterém objasnil skutečnosti týkající se tchajwanské žádosti. V dopise odeslaném 27. července současně žádá, aby sekretariát OSN postupoval podle procedurálních předpisů a postoupil žádost Radě bezpečnosti.

Obyvatelé Tchaj-wanu a Číny mají silné kulturní a jazykové vazby, jejich ekonomiky jsou nezávislé a sňatky mezi občany obou států jsou běžné. To jsou dobré předpoklady pro postupný rozvoj vztahů prospěšných pro obě země.

Nicméně mezi oběma zeměmi existují obrovské rozdíly. Tchaj-wan je demokratickou společností založenou na respektování lidských práv, zatímco Čína je řízena despotickým režimem, který porušuje lidská práva. Tchaj-wan je mírumilovnou společností, která nikoho neohrožuje. Peking, na druhou stranu, míří tisíci raketami na Tchaj-wan a buduje armádu s cílem rozdrtit Tchaj-wan a odradit jiné země, aby nám přišli na pomoc.

Tchaj-wan je připraven vést otevřený dialog s jakýmkoliv národem na jakékoliv téma. Především očekává, že bude vytvořen rámec pro rozvíjení mírových vztahů mezi Tchaj-wanem a Čínou. Peking však odmítá přímou komunikaci s Tchaj-wanem a vynucuje si na ostatních zemích a organizacích izolaci Tchaj-wanu.

Tento postup vede ke katastrofě. Je nutné, aby si osvícené národy uvědomily tuto skutečnost a podpořily členství Tchaj-wanu v OSN. Přinejmenším by měly využít OSN jako platformu pro umožnění komunikace s Tchaj-wanem, aby byl zachován a posílen mír ve východní Asii.

Shieh Jhy-wey

Tchaj-wan